Den boje za svobodu a demokracii a Bělorusko
Bělorusko se v poslední době nejčastěji skloňuje v kontextu migrační krize na východní hranici EU. Běloruský režim s aktivní podporou Kremlu využívá uprchlíků k vytvoření tlaku na Evropskou unii. Jde o státem organizované pašování lidí.
Vyhrocenou situaci a zhoršující se podmínky na evropských hranicích je třeba řešit. Členské státy mají plné právo na ochranu svého území a také povinnost bránit vnější hranice EU.
EU se minulý týden shodla již na pátém balíku sankcí proti běloruskému režimu, které budou nově zahrnovat zprostředkovatele převozu uprchlíků, mimo jiné i státní leteckou společnost Belavia.
V Česku jsme oslavili 32 let od sametové revoluce. Bělorusové bojují za svobodu a demokracii v podstatě už od nástupu prezidenta Lukašenka k moci v polovině 90. let minulého století. Mnozí jsou buď vězněni režimem, nebo byli nuceni svou vlast opustit.
Neměli bychom pod tlakem aktuálních zpráv podléhat dojmu, že migrační tlak je jediný problém dnešního Běloruska. Pokud něčemu nasvědčuje, jak chladnokrevně vozí Bělorusko uprchlíky včetně žen a dětí do mrazivých lesů na hranici EU, tak je to jakákoliv absence respektu k lidským právům a důstojnosti. Ať už se jedná o migranty na hranicích nebo opoziční odpůrce současného režimu. Je proto naší povinností ze strany EU se vůči takové agresi ohradit, aktivně usilovat o deeskalaci a také důrazně tlačit na Bělorusko, aby situaci urychleně řešilo.
