Vrbětická tragédie pohledem z Bruselu

Evropský parlament ve společném prohlášení aktivity ruských tajných služeb na českém území odsoudil a vyzval k razantní reakci ze strany EU, což následně potvrdil i ve své rezoluci. S více než sedmdesáti kolegy jsme také formou otevřeného dopisu apelovali na vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella, aby unijní reakce nezůstala pouze v rovině slov. Kroky ruské strany již delší dobu vedou kochlazování vztahů s EU a Vrbětice tento proces ještě umocňují. V dlouhodobém horizontu je proto namístě začít hovořit o celkovém přenastavení unijní politiky vůči Rusku. Zároveň je třeba otevřít diskusi o možnostech, jak vymáhat po ruské straně odškodnění za výbuch ve Vrběticích.  

V celém příběhu totiž existuje ještě jedna rovina, na kterou se často neprávem zapomíná. Je jí místní rozměr celého příběhu. Ve Zlínském kraji mám kořeny a pravidelně se sem vracím za rodinou. Vrbětickou tragédii mám proto v paměti a osobně se mě dotýká. Zemřeli zde otcové od rodin, které se musely vyrovnávat nejen se ztrátou svých blízkých, ale i s nejrůznějšími spekulacemi o jejich možném podílu na celém neštěstí. Výbuch napáchal také obrovské materiální škody. Obyvatelé Vrbětic žili týdny a měsíce v nejistotě a obavách a nemohli volně nakládat se svými pozemky a nemovitostmi. Je proto potřeba neprodleně otevřít diskusi o adekvátním odškodnění těch, kterých se výbuchy osobně dotkly. Všem jim to společně dlužíme.