Energetická krize - co je doopravdy potřeba ke snížení cen
Na začátku října jsme se dočkali národního opatření - zastropování cen elektřiny a plynu, které budou platné od příštího roku. Na toto opatření jsme ale nemuseli tak dlouho čekat. V ideálním případě by se měla evropská úroveň s tou národní doplňovat. To ale neznamená, že je nutné na tu evropskou čekat. Naopak, Evropská komise už v březnu schválila tzv. dočasný krizový rámec, který ve své podstatě rozvolňuje pravidla v jednotlivých členských státech, povoluje vládám kompenzovat domácnosti i podniky postižené vysokými náklady cen energií, anebo také dočasné zastropování. Je tedy otázkou, proč k zastropování došlo až nyní.
Celková debata se soustřeďuje na všemožné úspory, ale stále chybí klíčové kroky, které by ovlivnily dizajn trhu s energiemi. Na minulém plenárním zasedání ve Štrasburku jsme přijali rezoluci, která tyto kroky jasně definuje. Jedním z nich je například možnost oddělení cen elektřiny od cen plynu, či případné vyšetření umělého nadnesení cen či nekalé hospodářské soutěže. Dalším je zavedení stopu velkoobchodních a dovozních cen plynu, či jeho společný nákup, (na kterém se v tomto týdnu shodli EU ministři pro energetiku), a v neposlední řadě také využití evropského systému pro emisní povolenku (ETS), v rámci kterého by se mohly vydražit extra povolenky v hodnotě až 20 miliard euro, které by pomohly vystavit infrastrukturu potřebnou ke snížení závislosti na ruské ropě. Vydání extra povolenek by také mohlo vést ke snížení celkové ceny povolenek a tím i snížení výdajů některých průmyslových sektorů.
Česká republika povede vyjednávání v EU do konce roku v rámci českého předsednictví. Jsme proto v unikátní pozici navrhnout a najít podporu pro takové kroky, které pomohou nejen Česku a nám podobným zemím, ale i celé Evropě, je ale třeba takové kroky rychle a efektivně dojednat.
