1. Únor 2024

Česko má být součástí vysokorychlostní evropské železniční sítě. V Evropském parlamentu k tématu proběhla konference

Na půdě evropských institucí dostává transevropská dopravní síť (Ten-T) první reálné obrysy. V polovině loňského roku přijal Dopravní výbor Evropského parlamentu stanovisko k revizi tohoto dokumentu, v prosinci bylo jednání o změnách zakončeno. Ve středu 17. ledna organizoval europoslanec Ondřej Kovařík ve spolupráci se Správou železnic dvě diskuzní setkání, kde se probíraly základní parametry vznikající transevropské dopravní sítě.

První z nich proběhlo pod názvem Connecting the high-speed dots a své postřehy si vyměnili zástupci železničních společností z Česka, Německa, Francie, Polska, Rakouska, Maďarska a Slovenska. Moderátorem akce byl Alberto Mazzolla, výkonný ředitel Community of European Railway and Infrastructure Companies (CER), jenž má projekt Ten-T ve své kompetenci.

Hlavním cílem akce bylo představit vize z jednotlivých zemí a vyměnit si zkušenosti, které se v rámci národních železnic podstatně liší. Shodli jsme se, že hodláme i nadále usilovat o to, aby se po Evropě v nejbližších letech mohlo cestovat výrazně rychleji a pohodlněji. A právě na železnici je bezpochyby velký prostor pro její modernizaci,“ říká Ondřej Kovařík, organizátor akce a člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch EP.

O železnici jednali i čeští europoslanci

Modernizace železniční tratě je ambiciózním evropským projektem, který se vyžádá obrovské investice. Vzhledem k zeměpisné poloze Česka je logické, že přes naše území povede řada mezinárodních spojení. I proto svolal Ondřej Kovařík společně s ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou diskuzní setkání s českými europoslanci, na kterém debatovali o možnostech financování projektu. 

V České republice je v tuto chvíli v přípravě sedm set kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, které by měly být zprovozněny do roku 2050. Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem, a také na koridoru mezi Ostravou, Prosenicemi a dále do Brna. Stát si od projektu slibuje především celkové zatraktivnění železnice a výrazné zkrácení jízdní doby. Například mezi Prahou a Ostravou na necelé dvě hodiny z nynějších více než tří hodin,“ přibližuje cíle Kovařík. 

Podle Kovaříka z frakce Renew se odhadovaná celková částka, kterou bude nutné v příštích letech vynaložit, pohybuje mezi 800 miliard a 1,2 bilionu korun. Europoslanci se proto v rámci diskuze věnovali i této oblasti. V diskuzi jsme se zaměřili na několik možných zdrojů, odkud by mohl být projekt financován. Jde například o plány obnovy, Investiční plán pro Evropu, Fond soudržnosti, Regionální fondy nebo Connecting Europe Facility. Bezesporu diskuze o finančních zdrojích budou  i nadále pokračovat,“ uzavírá Kovařík.

Další aktuality

Výbor pro dopravu a cestovní ruch schválil návrh revize směrnice o alternativním řešení sporů. Má pomoci především spotřebitelům

Evropská komise přijala 17. října 2023 návrh na úpravu rámce pro alternativní řešení sporů. Hlavním cílem této změny je zjednodušení procedur a zvýšená ochrana práv spotřebitelů. Nyní se jí zabývají jednotlivé výbory Evropského parlamentu, přičemž Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) si dnes odhlasoval svou pozici k ní.
Přečíst

Výbor pro dopravu a cestovní ruch schválil návrh revize směrnice o alternativním řešení sporů. Má pomoci především spotřebitelům

Evropská komise přijala 17. října 2023 návrh na úpravu rámce pro alternativní řešení sporů. Hlavním cílem této změny je zjednodušení procedur a zvýšená ochrana práv spotřebitelů. Nyní se jí zabývají jednotlivé výbory Evropského parlamentu, přičemž Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) si dnes odhlasoval svou pozici k ní.
Přečíst

Evropa dnes potřebuje průmyslovou dohodu

Od ledna předsedá Evropské unii Belgie. Program jejího předsednictví obsahuje velmi zajímavý bod, který se vyslovuje pro podporu evropského průmyslu. Konkrétně volá po tom, aby Evropa přijala tzv. „průmyslovou dohodu“ (industrial deal), v přímé narážce na ve všech pádech skloňovanou zelenou dohodu pro Evropu, neboli „green deal“.
Přečíst